close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Moje mezinárodní nákupy

11. dubna 2007 v 2:07 | petrav |  mozaika
Minulý týden mi víc než kdy jindy došlo, jak se Praha stává čím dál tím víc mezinárodní. Na davy turistů v centru, kde je hlava na hlavě a na Václaváku i Staroměstském náměstí bohatí Rusové míjejí šikmooké Japonce s kloboučky a foťáky, úzkými uličkami se mezi sebevědomými Američany proplétající Francouzi, metro plné hlučných Němců a temperamentních Italů a kam oko dohlédne mnoho dalších národností, na to už jsem si zvykla. Ne, vlastně nezvykla, vždycky se těším na chladnější deštivé počasí, až turistický ruch trochu utichne a v centru bude zase možné volně dýchat. Ale beru už je jako samozřejmost. Stejně jako italské pizzerie, čínská bistra, mexické restaurace, řecké taverny, zákoutí a průchody s čínskými tržišti a podél turistických tras krámky se šperky z obřích jantarů nebo matrjošky. I když ty bych tu radši neviděla, alespoň ne v takových množstvích...no, co se dá dělat. Tak si alespoň spravím náladu tím, že si koupím třeba falafel :-) K takovému přemítání jsem se dostala, když jsem viděla svůj nákup minulý čtvrtek. V jednom dni, v jedné ulici, během asi jedné hodiny jsem ve třech krámcích postupně nakoupila slevněné indické sárí (poškozené - bude z něj hezká sukně), v dalším čínskou noční košili ("pěkná, pani, podívej..") a nakonec jsem si v potravinách kromě vody a rohlíků vybrala pravý ruský perník (zdobený nápisem v azbuce) a pak ještě v SRN vyrobený, ovšem obalem v ruštině opatřený, sáček s práškem na přípravu hořčice :-) Jo, ta globalizace ;-)
A tady jsou moje úlovky:
Na tu hořčici jsem docela zvědavá, to jsem ještě nezkoušela. Vypadá to jednoduše, tak snad se podaří. Jen kdybych tak věděla, jaké tam dát koření. Ale to snad ještě zjistím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jim Jim | 13. dubna 2007 v 19:54 | Reagovat

Ahoj Peti, to jsi mě docela pobavila :) Hlavně tím "pěkná, pani, podívej..." :))) No, tady je to podobné (myslím v Itálii). Taky jsem si koupila tenisky radši u číňanů než u Bati :))) Tam totiž frčí zlaté nebo stříbrné tenisky (pro mne dobré tak možná na výstavku). No a cena samozřejmě odpovídající zlatu a stříbru :))) U číňanů jsem za ně dala 12 Eur a jsem úplně spokojená. Jediný rozdíl vidím v tom, že tady jsou fakt víc číňani, u nás spíš vietnamci (teď jsem chvíli přemýšlela, jestli to nemám napsat "větnamci" :))) Už v těch jazycích mám zmatek, mluvím anglicko-italsky, když mluvím, tak to skládám ze slov, které znám a je jedno, jestli jsou italsky nebo anglicky. Na anglické věty odpovídám italsky, během letu jsem na letušku mluvila hned třemi jazyky. Říkám si, že jsem dobře maskovaná - nikdo podle řeči nepozná, odkud vlastně jsem :) Ale asi všem bude jasné, že určitě nejsem z Itálie :))) Tak zatím ahoj

2 petrav petrav | 19. dubna 2007 v 21:16 | Reagovat

to Jim: jéé, ahoj :-)))  to je milé, že ses ozvala...  K jazykům - důležité je, že se domluvíš ;-) ahoj ahoj :-)

3 petrav petrav | 19. dubna 2007 v 21:18 | Reagovat

Tak už jsem zkoušela výrobu té hořčice (jen z části, prozatím). Zdařilo se, ale musím říct, že je vhodná hlavně pro milovníky velmi ostrých hořčic ;-)

4 ManDy ManDy | 23. srpna 2007 v 14:21 | Reagovat

tak ot je děsný ani jedno bych si nekoupila ani se slepejma očima..nechápu jak někdo může nakupovat u čínánů nej jsou značkový krámi v praze...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama